Úvodní stránka

Právní rozbor použití podobizny, obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů v rámci propagační činnosti Junáka

Obecný úvod do problematiky

Obsahem práva na podobu je užívací a dispoziční právo ve vztahu k zachycení podoby fyzické osoby, zatímco obsahem práva k podobizně je užívací a dispoziční právo subjektu ve vztahu k ní. V pozitivním smyslu toto právo zahrnuje oprávnění užívat podobiznu sám, a to jakýmkoliv způsobem, případně též udělovat jiným souhlas k jejímu užívání. V negativním smyslu toto právo zahrnuje oprávnění bránit se proti neoprávněnému použití podobizny.

Fotografie, tedy fotografický obraz fyzické osoby jako subjektu údajů, obsahuje osobní údaje podle zákona o ochraně osobních údajů v míře, v níž vyjadřuje fyzické a další charakteristiky určeného nebo určitelného subjektu údajů. To znamená, že fotografii s podobenkou nebo zachycením postavy je třeba považovat za dokument osobní povahy obsahující osobní údaje, nikoliv však osobní údaj.

Fotografie zachycuje podobu určité osoby, je tedy zdrojem informací, v němž mohou být za určitých podmínek uloženy osobní údaje, a to i osobní údaje citlivé. Podmínkou pro označení za citlivé je to, aby zobrazená osoba byla určitelná na základě podoby na snímku, případně ve spojení s textem ke snímku připojeným.

Ostatní citlivé osobní údaje pak může (spíše než portrétní) zachytit fotografie akční. Snímek z pouliční demonstrace může velmi sugestivně vypovídat o politických postojích subjektu údajů, stejně jako jeho vyfotografování v okruhu osob, které jsou svými postoji známé. Podobně by jistě bylo možné při náboženských shromážděních pořídit fotografie dosti věrohodně vypovídající o náboženském přesvědčení určitých osob.

Je jistě nezadatelným právem fyzické osoby svobodně se rozhodnout, zda její zákonem chráněných osobnostních hodnot (např. podobizny) bude využito např. pro komerční, reklamní, resp. obdobné účely, tedy nad rámec zákonné licence stanovené v § 12 odst. 2 a 3 o.z. Bez souhlasu této osoby jde zpravidla o zásah proti její chráněné osobnostní sféře se všemi atributy závažnosti, následně většinou odůvodňujícími i přisouzení satisfakce podle ustanovení § 13 odst. 2 o.z. Nadto tento zásah může být (a často skutečně také i bývá) provázen dalším dotčením osobnostní sféry postižené fyzické osoby, které se od tohoto zásahu odvíjí. Lze jmenovat především oblast důstojnosti fyzické osoby, její vážnosti ve společnosti, její pověst (renomé), apod.

Právní úprava zák . č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník v platném znění

Ochrana osobnosti

§ 11

Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

§ 12

(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.

(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

§ 13

(1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

Závěr a doporučení

Jak již bylo konstatováno shora, obsahem práva na podobu je užívací a dispoziční právo ve vztahu k zachycené podobizně, jakožto i právo plně rozhodovat o způsobu použití zachycení podobizny.

V rámci naší činnosti je pořízeno obrovské množství fotografií, které z našeho pohledu nepředstavují, při jejich použití, žádný zásah do osobnostních práv. Náš subjektivní pocit, je však při posuzování intenzity zásahu do osobnostních práv zachycené osoby, zcela irelevantní a rozhodující je objektivně posouzený náhled na subjektivní pocit osoby zachycené.

Použití fotografií a dalších zvukových a obrazových materiálu, pro interní potřebu organizační jednotky (kroniky, fotokroniky, oddílový web) je svým způsobem interakcí mezi subjekty, které jsou v blízkém vztahu k zachycovaným osobám a tudíž souhlas s použitím předmětných zachycujících materiálů není třeba, budou-li tyto sloužit pouze a výhradně k vnitřnímu použití.

Vyjdeme-li z výše uvedeného, tedy že soukromí je jedním z chráněných atributů všeobecného osobnostního práva, vztahuje se na ně vše, co je řečeno v ust. § 11-16 občanského zákoníku. Především však platí, že jiné použití fotografií, zvukového a obrazového materiálu než v prostoru organizační struktury Junáka, je reklamou. Zveřejněním v prostoru, který je primárně určen pro oslovení veřejnosti, používáme předmětné materiály k propagaci naší činnosti či akce směrem k předem nedefinovanému a neurčitému počtu subjektů veřejnosti, tedy děláme reklamu Junáku. Reklama zcela bez jakékoliv debaty je činnosti, jíž je možno zasáhnout do různé složky všeobecného osobnostního práva a tím toto právo porušit.

Pokud půjde o použití obrazového snímku v naší propagaci – v reklamě, je třeba konstatovat, že na reklamu se nevztahuje žádná ze zákonných licencí upravených v § 12 odst. 2 a 3 občanského zákoníku. Právě otázka použití snímku bude důležitá a měla by být s konkrétní osobou projednána. Souhlas k použití je vhodné získat v písemné formě. Tento souhlas může být dán rovněž předem, přičemž následné schválené použití fotografií a jiných obrazových a zvukových materiálů vyžaduje přiměřenost použití vztahující se k subjektivnímu vnímání osobnostních práv zobrazované osoby.

Závěrem je tedy možno/nutno konstatovat, že použití fotografií, jiných zvukových a obrazových materiálů publikovaných za účelem propagace – reklamy naší činnosti, podléhá bezezbytku souhlasu osob na těchto materiálech zachycených. I přesto, že tento souhlas bude osobou zachycenou a následně zveřejňovanou udělen, je třeba velmi citlivě vyhodnocovat, zda-li použití předmětných materiálů ve svém kontextu, či v kontextu s jinou událostí nepovede k porušení osobnostních práv zachycené osoby.

Pro legalizaci použití fotografií, jiných zvukových a obrazových materiálů by bylo vhodné zajistit si předem, tedy v okamžiku vstupu nového člena do oddílu, souhlas tohoto člena popř. jeho zákonného zástupce. Návrh znění udělovaného souhlasu:

Účastník i jeho zákonní zástupci souhlasí s pořizováním a archivováním písemností, podobizen, obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů týkajících se účastníka nebo jejich projevů osobní povahy, a rovněž souhlasí s jejich používáním a zveřejňováním při prezentaci a obecné propagaci činnosti Junáka a této akce, a to v souladu s § 11 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák. v jeho platném znění.

Mgr. Lukáš Boubín - Platejz, březen 2010